První podání kontrolního hlášení se blíží konec obchodního tajemství a sankce také

25.2.2016 je finální termín první zevrubné kontroly statisíců podnikatelů a jejich obchodních partnerů!

1. Zbytečná byrokracie míří hlavně na živnostníky
Z poslední statistiky vyplývá, že mezi 470 928 plátci daně z přidané hodnoty se ze 45 % kontrolní hlášení týká živnostníků. Stále si myslíme, že to není namířeno primárně proti nim.

2. Nevídaně krátká lhůta na vyřízení námitek
Jde o 5 kalendářních dní. Pokud plátce dle platné legislativy nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

- 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván
- 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván
- 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení
- 50 000 Kč, pokud šlo o řádné hlášení a nepodá jej vůbec nebo ani v náhradní lhůtě

Pozn. zmírnění sankcí zatím neprošlo legislativou, takže sankce v této podobě stále platí.

3. Bezpečnost
Někdo nám tvrdí, že údaje o tržbách (EET) a data z kontrolního hlášení nejsou zajímavé. FÚ dostane obrat v přesném čase. Při případném úniku informací či hackerském útoku se pak stačí podívat na web či eshop firmy, co prodává a údaje spárovat. Neuvěřitelně vzácné info pro konkurenci. S odcizenými daty se pak může obchodovat. Zajistit stabilitu a bezpečnost takovému "monstr" systému nebude žádná legrace a je to o stovkách miliónů korun investic. Banky o tom ví své.

4. Praktické problémy, na které se vůbec nemyslelo
Při automatickém párování faktur dojde k obrovskému množství nespárovaných faktur z řady normálních provozních důvodů. Automaticky to bude muset finanční úřad řešit standardní cestou a totálně se zahltí a nic jiného dělat nebudou…

- např. situace, kdy fakturu za dodavatele vystavuje jeho odběratel, kdy oba musí uvádět stejné číslo daňového dokladu vystaveného odběratelem. S ohledem na aktuální nastavení účetních systémů a termínů a sankcí to bude velký problém.

- uvádění daňových dokladů na zálohové platby v případech, kdy odběratel nárok na odpočet uplatňuje v plné výši až při vystavení konečné faktury

- typickým problematickým příkladem pak je i vykazování dobropisů, kdy se do kontrolního hlášení musí uvádět datum doručení takového dokladu

- u poplatníků, kteří mají účetní SW vytvořený na míru (těch není rozhodně málo ani mezi menšími firmami) budou vznikat dodatečné náklady, protože už nyní je firmy "dusí" s novými poplatky za každou úpravu, Není pravda, že stačí “dokoupit modul do účetnictví”. Hlavně těm, co kombinují obchod s online prodejem způsobí problém “oddělování” faktur pod a nad deset tisíc korun. Nejchytřejší lidé ve firmách se místo jejich rozvoje budou věnovat byrokracii.

Stále pochybujeme o tom, že se zde vede třídní boj proti živnostníkům, malým a středním podnikatelům? Ještě někdo pochybuje o tom, že slova typu „živnostníci jsou parazité“ nebo „pokud někdo nemá 2.000 Kč, tak nemá ani podnikat“ nebyla míněna vážně?

Trvám na tom, že je to celé promyšlený záměr této levicové vlády, jak odradit lidi od podnikání a jak postupně začít kontrolovat celou společnost.

Neváhejte mi napsat jakékoliv Vaše zkušenosti ke kontrolnímu hlášení na [e-mail]