Sdílená ekonomika je princip, který umožňuje lidem využívat obydlí, dopravní prostředky, počítače, stroje, specifické služby a mnoho dalšího, aniž by si danou věc museli přímo kupovat.
Za mnohem menší obnos peněz si tak může člověk dopřát opravdu hodně, protože se pořizovací investice rozloží mezi uživatele.
Rozhodně to není pro každého nebo pro každou oblast, myslím ale, že v budoucnou občas každý z nás něco takového v nějakém odvětví použije.
Do ČR se postupně dostává i princip sdílených aut (carsharing), kdy jeden podnik nebo společenství vlastníků sdílí s ostatními vozový park a podle mobilní aplikace či čtečky uvnitř auta se platí pouze za najeté kilometry a hodiny. Ve výsledku se tak uvádí, že pro člověka, který ročně najede do 15 tisíc kilometrů se vyplatí právě systém sdílených vozů. Celý koncept navíc částečně řeší problém s parkováním, který třeba v Praze začíná být neudržitelný.
Takové trendy je třeba vnímat, protože prostě jsou a budou realitou dříve či později, ale musí být pro to nachystaná i legislativní půda. Stejně jako u všeho časem vzniknou spory či problematické otázky, na které je třeba mít připravené odpovědi.
Technologie totiž násobně rychleji předbíhají společenský, politický a legislativní vývoj a my na to musíme umět reagovat.
